Tip #5: Metadata do fotek – využití, standardy

Když se řeknou metadata fotografií, představa o jejich použití a významu je mnohdy mlhavá. Zřejmé jsou ale souvislosti s digitálními díly, publikováním, ale také následným stahováním na internetu, například někdy tolik citlivá otázka autorských práv. Co všechno lze do metadat uložit, jaké jsou základní standardy a jak konkrétní atributy editovat?

Co všechno lze pod metadata ukrýt?

Éra digitální fotografie zejména ve spojitosti s internetem takovou malou revoluci zejména co se publikování týče. Fotografování se stalo dostupnějším a původně oblast přístupná pouze odborníkům se stala masově přístupnou. Přidávat do grafických děl metadata neboli vlastně data o datech (taktéž textová data v souboru) se tak postupem času stalo doslova nutností.

Co všechno je možné prostřednictvím tohoto atributu vložit? Zní to jako klišé, ale takřka cokoliv – od titulku, klíčových slov, přes jméno autora, autorská práva, až po čas a prostředek zpracování souboru. S metadaty obvykle pracujeme již ve chvíli pořízení fotografie, neboť většina digitálních fotoaparátů je do fotografie ukládá automaticky.

EXIF

Pořizujete-li fotografie pomocí digitálního fotoaparátu, pak se pravděpodobně budete nejčastěji setkávat s formátem EXIF (EXchangeable Image File). Tento standard, jehož kořeny sahají do roku 1996, platí např. pro datové soubory jpeg nebo tif (neplatí pro často používané png). Do EXIF dat lze umístit např. datum a čas pořízení snímku, značku a model, nastavení fotoaparátu (blesk, expozice, clona, ISO atp.), místo pořízení. Dodatečně lze také do fotografií přidávat informace o autorovi (fotoaparáty vyšších tříd toto umožňují automaticky). Poměrně masovému rozšíření odpovídá také masová podpora EXIF čteček, nicméně funkci prohlížení těchto dat má k dispozici každý lepší prohlížeč a editor obrázků, např. IrfanView.

IPTC

Standardem pro žurnalistické účely je IPTC (Information Interchange Model, IIM, označovaný též jako IPTC-NAA-Standard). Tento standard se nevztahuje pouze na fotografie, ale zahrnuje celou oblast médií (grafiku, audio a video soubory). Platí, že pomocí IPTC dat lze do mediálního díla uložit takřka cokoliv: titulek, popis, autor zápisu, autor fotografie, místo a čas pořízení, autorská práva atd. IPTC data lze bez potíží editovat v komerčních softwarech (programy řady Adobe), ale také řada freewarových v čele s XnView.

XMP

Třetím ze standardů, se kterým je možné se běžně setkávat, je XMP (eXtensible Metadata Platform) vyvinují společností Adobe. Tento formát využívá řadu přednastavených schémat, která umožňují kódování EXIF informací, specifikovat soubory PDF, vkládat informace spojené s ochranou autorských práv. Nespornou výhodou je otevřený formát, kdy jsou nabízeny nástroje pro implementaci pro celou řadu formátů (jpeg, tif nebo png), v neposlední řadě je zde zabudována podpora IPTC. Od roku 2012 XMP představuje ISO standard (16684-1). Tento formát má podporu v programech Adobe, řada Creative Suite.

Metadata a praktické využití

Nejenom vzhledem k výše uvedenému je nasnadě otázka, k čemu a jak metadata využít. Zatímco údaje typu čas a místo pořízení nechávají uživatele v klidu a mají pro něj význam např. při třídění většího množství fotografií, údaje o autorských právech jsou mnohem zajímavější. Pořídíte zajímavé fotografie, chcete je publikovat na webu a rádi byste tímto způsobem ochránili před případným zneužitím – v tomto případě mají metadata klíčovou roli.

Tipy na editory metadat